Olejník nikdy nechtěl být skladatelem v úzkém slova smyslu, ale když vznikla potřeba, věnoval se autorské činnosti. A potřeba vznikala – snad poprvé po válce od P. Antonína Šuránka, později v pokoncilní době až do konce jeho života se na něj obraceli mnozí s žádostmi o zhudebnění některého žalmu nebo jiného textu.

Prvním kompozičním dílem P. Olejníka se stala modlitba k sv. archandělu Michaelovi. Další je Modlitba umírajícího Konstantina-Cyrila za církev a vlast, původně napsaná pro bohoslovce v Olomouci a Litoměřicích na Bílou sobotu 1969 (čtyřhlasý sbor), později upravená i pro tříhlasý smíšený sbor. Zhudebnil též Modlitbu ke sv. Josefu po růžencové pobožnosti a modlitbu Anděl Páně. Je autorem varhanního doprovodu k chorálním modlitbám Ave regina caelorum a Salve regina a zhudebnění dalších mariánských antifon a modliteb (Zdrávas, Královno; Raduj se, Královno nebeská; Zdráva buď, Královno nebe; Slavná Spasitele Matko; Pod tvůj plášť se utíkáme; Celá jsi krásná, Maria; Zdrávas, Matko vtělené moudrosti a Fatimské Ave). Další modlitby komponuje na žádost P. Cyrila Vrbíka (jde o modlitby Apoštolského vyznání víry a Desatera Božích přikázání). Specifickým druhem modlitby jsou litanie. Kromě těch ke všem svatým hojně využívaných při nejrůznějších příležitostem je také autorem litanií k Sv. Janu Sarkandrovi, Sv. Cyrilu a Metodějovi a k Sv. Josefovi. Mezi modlitby můžeme zahrnout žalmy Adoremus in aeternum Sanctissimus Sacramentum a Žalm 150 Chvalte Hospodina v jeho svatyni, který se čtyřhlasé úpravě stává neoficiální znělkou Festivalu duchovní hudby v Ústí nad Orlicí, kterého se P. Olejník se sborem několikrát zúčastnil.

Modlitby nevyšly v nějakém jednotném vydání. Jsou rozptýleny v různých zpěvnících (Kancionál, Písně k Boží chvále) a velká část existuje pouze v opisech.

Zdroj: VAVREČKA, Jakub. Odkaz P. Josefa Olejníka