Slavnostní zpívané nešpory

Když nastoupil v listopadu 1992 do úřadu arcibiskup Jan Graubner, jedna z prvních věcí, kterou nařídil, bylo obnovení společné modlitby liturgie hodin. Každou první neděli se společně s kanovníky v katedrále modlily řeholnice ze všech společenství, která jsou v Olomouci, a každou třetí neděli pak bohoslovci.

P. Olejník zpočátku připravuje nápěvy vždy pro nadcházející nešpory. Časem se začínají dílčí prvky nešpor opakovat a rodí se myšlenka, že by se doplnily chybějící (jde zejména o antifony ke kantiku Panny Marie) tak, aby bylo možno zpívat nešpory kteroukoli neděli v roce. Pro představu: těch je 52, téměř na všechny neděle je potřeba mít tři antifony ke kantiku Panny Marie pro tři roční cykly a ještě je třeba doplnit je o slavnosti a svátky, které mají před nedělemi přednost. Jedná se skutečně o velké dílo čítající 812 stran, které se díky úsilí P. Olejníka a Oldřicha Heyla podařilo dokončit, a „tak jsou k dispozici nešpory pro celý rok, aby nedělní nebo sváteční den mohl být zakončen chvalozpěvem Panny Marie Magnificat, který je zarámován antifonou z evangelia příslušné neděle nebo svátku.“

Kniha je doplněna o některé alternativní hymny a vyšla (podobně jako ostatní Olejníkovy graduály) ve dvojím provedení: pro zpěváky formátu A5 a varhanní doprovod formátu A4. Dílo bohužel nenašlo větší ohlas; pravidelně (dvakrát měsíčně) se používá pouze v katedrále v Olomouci. Přitom obsahuje bohatý zdroj zpěvů, které se dají použít k liturgii.

Zdroj: VAVREČKA, Jakub. Odkaz P. Josefa Olejníka