Dílo P. Josefa Olejníka vyžaduje naprosto přesnou interpretaci, nicméně v notovém zápisu nelze zachytit úplně všechny detaily a varianty. Určitý návod podávají předmluvy od P. Olejníka v jednotlivých publikacích.

Novější graduály (Obřadní, Sváteční) jsou již doplněny nahrávkami, které nazpívaly sbory, s nimiž P. J. Olejník spolupracoval nebo je přímo řídil. Nahrávky mohou sloužit jako vodítko správné interpretace.

Další nahrávky naleznete v sekci Multimédia či u jednotlivých publikací.

Antifony

Pokud jsou zpívány jednohlasně, je možné je zpívat i s lidmi, ale na rozdíl od responzoriálního žalmu by měla antifona poprvé zaznít jen jednou (zpívá schola/sbor nebo přímo lid, pokud antifonu zná) a pak schola/sbor pokračuje verši žalmu. Notové hodnoty zpívaných slabik na konci frází se mohou lišit od doprovodu, což je naznačeno malými notami nad zpívaným textem.

Verše žalmů (jednohlasý zpěv)

U poslední slabiky verše je nad notovým zápisem naznačena čtvrťová nota a pomlka, což naznačuje zkrácení zpěvu (v doprovodu však zůstává půlová doba). To platí, pokud je poslední slabika krátká. Je-li slabika dlouhá, drží se téměř na celou půlovou dobu, protože ještě následuje nádech. Další rytmické odchylky od notového zápisu jsou naznačeny malými notami nad příslušným textem. Pokud zpívají ve schole/sboru muži i ženy, je vhodné se střídat (např. veršev normální sazbě zpívají ženy, verše v tučné sazbě zpívají muži).

Verše žalmů (sborový zpěv)

Pokud se zpívají verše vícehlasně, nedoprovází se varhanami. Sbor pak dodržuje půlovou dobu i u poslední krátké slabiky, dokonce může držet poslední tón déle (koruna na posledním akordu verše), ale musí být dodržena naznačená dynamika (zeslabení). Jiný způsob interpretace zase poslední krátkou slabiku mírně zkracuje, zatímco dlouhou slabiku ponechává podle notového zápisu bez koruny.

Nepřízvučné začátky veršů

Je potřeba zkrátit poslední dobu verše na čtvrťovou (ve zpěvu i v doprovodu), pokud následující verš začíná nepřízvučnou slabikou (je před ní uvedena osminová pomlka). Je-li ve varhanním doprovodu (nebo sborovém zpěvu) průtah, hraje se (zpívá se) jen první akord, a pak se pokračuje akordem následujícího verše.

Zpěv závěru veršů na jednom tónu

Pokud zpěv v závěru verše končí na stejných notách, je rytmus zpěvu odvozen od délek jednotlivých slabik, které mohou být zkráceny až na dvě osminky, příp. osminku a čtvrťovou notu s tečkou, následovaná čtvrťovou pomlkou (v kombinaci s předchozím pravidlem čtvrťová pomlka odpadá za čtvrťovou notou s tečkou, nikoliv za dvěma osminkami). Tyto rytmické odchylky jsou naznačeny malými notami nad příslušným textem.

Doprovod

Olejníkova hudba vyžaduje chorální styl harmonizace. Klasickou harmonizací by došlo k degradaci celého díla, a proto je nutné doprovod přesně dodržovat. Důležité je dodržovat rytmus především v závěru frází.

Dynamika

Při zpěvu antifon je nutné dělat dynamiku, která je naznačena jen u některých zpěvů, pokud byla uvedena v původním zápisu. Antifona může mít více vrcholů, ale jen jeden hlavní (obvykle v poslední polovině/třetině). Dynamika u žalmů je naznačena vždy. Vrchol je označen přízvukem, před kterým (ne vždy) jsou 2-4 přípravné noty označené trámkem. Za vrcholem následuje zeslabení. Takto naznačený přízvuk není možné dodržet u více než čtyřslabičného slova, protože by padl doprostřed slova (přízvuk se v tomto případě přenese na přízvučnou slabiku – začátek slova).